Staňte se také součástí Novinek Poetického klubu:
publikujte zde svoji báseň, tu kterou máte v poslední době nejraději, pošlete na e-mail info@poetickyklub.cz. Rád ji v dalším vydání zveřejním. Napište krátce i něco o sobě.
posílejte upozornění na literární akce a na knihy, které vydáváte, rád o nich budu informovat. Máte-li reklamní banner a budete-li ho chtít uveřejnit, napište a domluvíme se na spolupráci.
Novinky Poetického klubu jsem je přesunul na platformu Substack. Umožní mi jednodušší správu a budete si také moci všechny informace číst online, ne jen v e-mailu. Pokud už je nechcete dostávat, stačí se odhlásit.
Upozorňuji jen, že nejde o přesun webu, ale jen newsletteru, web je stále na stejné adrese. Novinky budete dostávat do emailu, chcete-li ale také dostávat upozornění na web, kam budu dávat i nějaké menší věci, klikněte dole na tlačítko “Subscribe” a vyplňte svůj email.
Irma Geisslová – Immortelly (čtení ze sbírky)
Akce
(upozornění na akce posílejte na e-mail info@poetickyklub.cz)
Probíhá Měsíc autorského čtení, besedy a čtení je možné sledovat i na YouTube. Čestným hostem letošního ročníku je Tchaj-wan.
Novinky
Přidejte se k nahrávání poezie a posílejte nahrávky básní svých oblíbených autorů. Více najdete na webu Poetického klubu.
Co mě zaujalo
Poetry Of Slow Life (krásně natočená videa z anglického venkova)
ThePancakeRepairman (současná hudba na pozadí starých filmových záběrů)
Franz Kafka: Deníky z cest − rok 1911. Střípky ze služebních i prázdninových putování
Výběr z Poetického klubu a Poetických cest
Galerie: Poetická cesta – Josef Václav Sládek, Josef Palivec a Zbiroh
Vaše poezie:
Laura Umlaufová
Λουτρά
zdravím tě,
za obzorem den,
lehce se obrysují ostrovy,
hvězdy nám přejí,
voda je klidná jako noc
odráží svit luny
po čtvrté už mne profukuješ brízou,
8 uzlů a sílíš,
obdivuji Perseidu
a ty mne biješ chladně dál na přední vítr,
na černé hladině mávám všem mrtvým,
prozpěvuji jejich píseň
a za zádí se nechám tlačit Marsem, Jupiterem, Saturnem a Capellou
zdravím tě, za obzorem zář
po páté splývá nebe s vodou
v tu stejnou modř
zdravím tě, úsvite
zítra přijď zas
Laura Umlaufová o sobě: jsem studentka pražského gymnázia, píšu, maluji, fotím a různě se umělecky vyjadřuji, kdykoliv mám příležitost. Mé básně se často nesou v cestovatelském duchu, nebo odráží mé myšlenky.
Luboš Vlach
SLYŠELI JSTE?!
slyšeli jste slovo hloží…
hlohu díky
basta fidli naboso
tanečním krokem
cross za nás říčné
proč bychom se netěšili
když nelze nás utišit
dobrodiní nyní ve skle exne!!!
RŮŽE PRO/MLUVILA
každá pružina se jednou pře/pne
každá koruna se smekne
jednoho dne program spadne
struna se strhá
každá rada ráda strádá
úžas dostane úžeh
účes splihne
ústa ocitnou se v úzkých
a/ž pře/jde ji smích
tr/nová koruna opět rozkvete
a r/ůže se probudí
a/ž symbolika vyučí logiku
bude mít racio konečně kliku
a/ž se umenší
dojde pěšinkou k/lidu na cestě do ni/kam
a/ž zatáčka si zase
na nás zasedne
vytočí nás na začátek
zač by taky jinak stál
ani chvíli nepostojí
mete pořád dál
ráno všije se vyšívanými obrázky
jeden obrat přes druhý
pistole vždy po ruce
a/ž to pře/teče do/jde ke smíru
ubránit se tomu nemohla
TRALALA…
Vladimír Stibor
Proti válce uprostřed léta 2024
Na obou stranách barikády
leží a postávají slova;
dokonce za to berou žold.
Jsou si podobná
jako vejce vejci
jako člověk člověku.
A nad nimi se vznáší bůh
chvíli na levé straně,
pak na té protější.
Pak hejna dronů
lezou po mřížích tmy.
Jak prosté
a vysvětlitelné jak vítr,
padá-li do údolí.
Pak Burlaci, jak nás kdysi dávno učili ve škole,
táhnou lodě proti proudu,
cedí krev,
veslaři na galéře slyší jen bubny potažené lidskou kůží,
co je ženou vpřed ve stejně zběsilém módu.
Možná ještě rychlejším.
Na obou barikády
leží potrava pro děla;
diplomaté říkají,
že je to jen mlýnek na maso.
A váleční generálové od klávesnice klávesnic
chodí na tiskovky
a vypočítávají a vykřikují,
že jejich tanky nejsou útočné,
ale mírové,
bombardování je preventivní a humanitární
jak v roce 1999 v bývalé Jugoslávii.
A střely do děl a houfnic
jsou navíc ještě ekologické.
Prý to ani nebolí.
Nad tím vším bdí ten nejvyšší,
milující a něžný a spravedlivý.
Tak vhoďte ručník do ringu!
Vladimír Stibor 13. července 2024
Milan Hrabal
Vnučka recituje báseň
(ve městě Odry)
Slova opouštějí dívčina ústa
levitují sálem
prodírají se zdivem
klopýtají ulicemi
k řece Odře
snaží se přeskočit
na druhý břeh
padají do vody
odplouvají
Cestou omílají
naučenou formulku
vysvobozenou z ohlávky
veršů a rýmů
Plují svobodně
až k hranicím
jež nevnímají
a s vodou dál plynou
po proudu času
Lidem na vzdálených březích
je řeka převypráví
po svém
Už nejsou jen slovy
ale zvuky
svátostmi smíření
jejichž poselství
rozumí každý
kdo kdy stanul
na břehu Odry
nebo kterékoli jiné
vody plynoucí
směrem k moři
a jinam
za obzor
F.
bílá na bílé
papír semeno
slova jak upíři
sají z drobných
bradavek verše
bílé krůpěje
budoucího mléka
zbytnělých pocitů
pohledů
očí jen tak
položených vedle nosu
který je vždy
vpředu
rozráží pochybnosti
a noří se jako první
do tajných zákoutí
milosti
nemožně něžně
jako pták
který o půlnoci
za oknem zazpívá
a umře
aby další ráno
mohlo sluncem zakrýt
bílou mázdru
papíru
na kterém jsme se milovali
slovo za slovem
krůpěj za krůpějí
bez dotyku
a přece
samodruzí v prastarém
okamžiku splynutí
minulosti s minulostí
o několik chvil
mladší
ze sbírky Domluvená šifra, s, 50-51
Děkuji všem za podporu, těší mě, že počet posluchačů stále roste. Samozřejmě činnost spojená s nahráváním a udržováním obou projektů zabírá hodně času a prostředků, ale jsem rád, že zatím ještě mohu připravovat další podcasty, fotky a videa. Pokud byste chtěli podpořit fungování Poetického klubu a Poetických cest, budu rád za každou pomoc.
Jestliže byste měli jakýkoliv nápad, jak se zapojit, napište mi na e-mail info@poetickyklub.cz. Pokud píšete, vydali jste sbírku nebo byste chtěli číst své básně, ozvěte se také.
Děkuji za Vaši přízeň...
Roman Rogner