František Lízna - ze sbírky "Jak jen teskná je noc"

11. července 1941 se narodil František Lízna - moravský kněz a básník.

Básně jsou ze sbírky Jak jen teskná je noc, vydalo nakladatelství Vetus Via v roce 2014.

Stromy

Jak nehybné stojíte a v sluneční záři babího léta
vrháte na zem stín. Až potud je vše v pořádku. Jen
já, osamělý, probíhám krajinou mezi těmi stíny
a zvažuji, zdali se přiblížím k cíli a na konci vám
nezůstanu něco dlužen.

Večerní stesk

Údery zvonu zapadají do nachýlené krajiny.
Po hodinách úmorného vedra, kdy stromy jsou
téměř spálené, se kdosi po cestě potácí obtěžkán
břemenem již odpuštěných vin. Není hříšníka,
jenž by zaslechl zakokrhání kohouta a propukl
v hořký pláč.

Panně Marii

Tvá tvář se ztrácí v soklu pískovce. Bolest kamene
s Tebou soucítí, Panno Maria. Tak bolestná
podoba , tak bolestná procházíš touto hříchu
nakloněnou zemí.

Stíny stesku bezdomovce

Jsou zdi ohraničující prostor, do něhož nelze
proniknout, kam se nelze dovolat, kde dveře jsou
zavřeny a ťukání nevnímáno, kde klíč do rukou
nesvěřen. Nelze zazvonit, nejsi vítán. Vyškrtnut
ze seznamu dne. Tvé jméno je zkomoleno a bezcitná
bariéra prochází středem srdce i města plného lidí
mluvících o zbytečných věcech, jež budou při
posledním soudu přítěží. Dny a noci, noci a dny,
stejnými slovy tě míjejí, a ty jen přes zarosené okno
kuchyně uvidíš k večeři připravený stůl, kde pro tebe
místo není.